cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XXIV. Lhář, lhář
http://cchristinka.blogspot.com/2008/10/xxiv-lh-lh.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Čtvrtek 30. října 2008. XXIV Lhář, lhář. Dálnice sem, dálnice tam. Achjo, už mě bolel zadek a ta cesta mě upřímně šíleně unavovala. Dokonce jsem během těch dvou hodin už úplně odhodil nervozitu a její post teď zaujala nevraživost a vztek. Který idiot tyhle sedadla vymyslel? Hlavně, že v sobě měly vyhřívání. Opravdu skvělé. Oči se samovolně přetáčely, když jsem si vzpomněl na matčinu reakci po Anettině příjezdu. Zas tak dlouho to ne...
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XXXI. Rozezlená
http://cchristinka.blogspot.com/2008/11/xxxi-rozezlen.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Středa 5. listopadu 2008. Konečně ve svém, vydechla jsem, jakmile jsem se posadila do svého křesla v kanceláři. Tato místnost na mě působila opravdu prazvláštním dojmem. Kdykoliv jsem zde byla, i napříč všemi možnými druhy potíží, které mohli na tomto místě vytanout, jsem se cítila v bezpečí a tak nějak v klidu. Jemné krémové barvy na mě nejspíš působily jako balzám na nervy. Občas více než ve svém domově. 8222;Ach jo,“ povzd...
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XVII. Utajování
http://cchristinka.blogspot.com/2008/10/xvii-utajovn.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Úterý 21. října 2008. Patrik však jen poklidně ležel s rukama složenýma u břicha a sledoval televizi. Nebo jako by snad ani po očku nechtěl zavadit ke mně. S provinilým výrazem jsem se k němu tedy posadila a najednou jsem se cítila jako nemehlo. Kdybych ho poslechla, mohli jsme si alespoň pro dnešek užít krásného dne. Povzdechla jsem si. „Mrzí mě to.“. Jeho hlas byl však chladný. A pak to zase přišlo. 8222;Co hodláš udělat? 8222;Ch...
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XXII. Štedrý večer
http://cchristinka.blogspot.com/2008/10/xxii-tedr-veer.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Neděle 26. října 2008. Nesnesitelná chladná noc, která mě štípala svými křišťálovými molekulami až do morků kostí. Třásla jsem se tak, že jsem měla pocit, že si za chvíli vytřesu snad mozek z hlavy. Ale hřálo mě na srdci to, že za chvíli se s ním uvidím. Dokázal to. Ačkoliv jeho hlas zněl ještě více roztrženě než kdykoliv předtím, nakonec jsme si dali schůzku tady na náměstí. Mohu mu teď zavolat? Opět jsem se cítila jako přebytek.
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XXXIII. Anděl a bůh
http://cchristinka.blogspot.com/2008/11/xxxiii-andl-bh_06.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Čtvrtek 6. listopadu 2008. XXXIII. Anděl a bůh. A ještě jedna věc, dnes dávám i doporučenou hudbu. pokud někomu vadí při čtení poslouchat, pak je to v pořádku. Já to například miluji, stejně jako při psaní, takže tady máte něco navíc. Stála jsem u mostu a vzhlížela směrem na vodu. Na tu volnost, která se všude pode mnou rozlévala a utíkala dál a dál se svým proudem. Vítr mi jemně čechral vlasy. I pro mě to bylo stejné. I Patrik se ...
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XX. Nová éra
http://cchristinka.blogspot.com/2008/10/xx-nov-ra.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Pátek 24. října 2008. 8222;Jé, ahoj Petře, jak se ti daří? 8220; promlouval k němu otec, hned jak si ho všiml. Pochopitelně, že věděl, že jsme se už dávno rozešli, přesto mi několikrát opakoval, že jsem tím udělala osudovou chybu. Za malý okamžik se mezi nimi objevila i Kateřina, která právě těkala očima ode mě na Patrika a zpět. „Co je? 8222;A proč jste všichni tak… nervózní? 8220; vyptával se otec stále nechápavě. 8222;Ne, nedám,...
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XXVII. Medailon
http://cchristinka.blogspot.com/2008/10/xxvii-medailon.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Pátek 31. října 2008. 8222;Jak ses vyspala? 8220; vyptával se Erick po mém příchodu do práce. 8222;Naprosto příšerně,“ přiznala jsem s úsměvem. „Štěstí, že dnes toho moc není.“. 8222;Lucy, už kolikrát jsem ti říkal, že by sis měla vzít volno, alespoň na pár dní,“ poznamenal lítostivě. 8222;Já vím,“ přiznala jsem a posadila se do svého oblíbeného točitého křesla za stůl, „ale co bych si pak bez toho všeho počala? 8222;No dobře,̶...
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XXX. Žena anděl
http://cchristinka.blogspot.com/2008/11/xxx-ena-andl.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Středa 5. listopadu 2008. Středa. Vstával jsem naprosto ospalý a vyčerpaný, jelikož celou předešlou noc jsem zdokonaloval svůj nákres a pak jsem se jako správný blázen rozhodl mírně pozměnit horní salonek. Pokud ano, měl bych vyhráno, jelikož jak jsem tak poslouchal, tak měl s ředitelkou opravdu dobrý vztah. Zdálo se, že všichni mají opravdu spoustu práce. Ano, bylo pravdou, že jsem si nestěžoval. 8222;Jak se má moje slunce? Ona se...
cchristinka.blogspot.com
Through the ocean tears: XXVIII. Velká výzva
http://cchristinka.blogspot.com/2008/11/xxviii-velk-vzva.html
Through the ocean tears. WE know what we are but know not what we may be. Neděle 2. listopadu 2008. XXVIII. Velká výzva. Bolela mě pusa od žvýkání. Letuška neustále upozorňovala, že bychom měli mít proti tomu nesnesitelnému tlaku v uších něco v puse a žvýkat. Takže jsem se nedivil, že jsem měl pocit, že mi ústa za chvíli odpadnou, jelikož uši mě bolely natolik, že jsem tou pusou mlel neustále. 8222;Páni, já se cítím tak napjatě,“ vzdechla Ida do mého ucha. Věnoval jsem jí svůj úsměv a políbil ji na tvář.
